Teprve o víkendu jsme se dostali k tomu, abychom prověřili schopnosti nového Nissanu Leaf také mimo území hlavního města. Nakonec jsme s ním ujeli přes čtyři stovky kilometrů.

Design novinky se nám líbí. Zejména ve srovnání s minulou generací. Ta podle našeho názoru moc krásy nepobrala. Tentokrát jsou tvary hatchbacku výrazně líbivější. Zejména zadní partie nepostrádá sportovní šmrnc a líbí se nám i detaily jako jsou zadní svítilny nebo napojení linie bočních okének na zadní spojler.

Také s "ekologickou" modrou se to moc nepřehánělo. Linku s touto barvou jsme našli jen nad difuzorem a také na znacích názvu auta na různých místech karosérie.

Uvnitř se odehrála mírná evoluce. Palubní deska je přehledná, před volantem už je jen jediný displej. V něm se řidič snadno orientuje. Jeden z typických prvků minulé generace, což je "knoflík" přepínače jízdních režimů, zůstal. Na něm je i režim, pro zvýšenou rekuperaci "B". V případě, že je auto vybaveno e-pedalem, tedy prvkem, který umožňuje jak akcelerovat, tak i brzdit pouze za pomoci různé intenzity sešlapávání akcelerátoru, to už považujeme za zbytečné.

Ve městě jsme jezdili na různých trasách se spotřebou od 11 do 15 kWh. Pokořit hranici tří stovek kilometrů dojezdu tedy v tomto režimu bude možné, ale ne úplně snadné.

Jako další zkoušený režim přišla na řadu dálnice. Vyrazili jsme na Pražský okruh a poté po D10 směrem na Mladou Boleslav. V okamžiku, kdy jsme na rychlostní komunikaci najeli, byl stav baterie přesně 50 procent z maximální možné kapacity a palubní počítač udával dojezd 142 kilometrů. Jeli jsme naším obvyklým "elektromobilním" tempem, tedy mezi 110 a 120 kilometry v hodině. Když jsme po ujetých padesáti kilometrech sjížděli na centrum Mladé Boleslavi, poklesla kapacita už jen na 24 procent a zbývající dojezd byl 60 kilometrů. Je tedy zřejmé, že ujet 200 kilometrů po dálnici solidním tempem není úplně snadný úkol.

Tuto, i další trasu, jsme jeli se zapnutou klimatizací. Venku totiž panovalo pěkné léto s 28 stupni ve stínu. Bez ní, jak ukazoval diagram, bychom si dojezd prodloužili o cca 9 kilometrů.

V Mladé Boleslavi jsme dobíjeli. Zajeli jsme do areálu ČEZ, kde je klasická rychlodobíjecí stanice ABB s výkonem 50 kW. Chvíli jsme čekali, než se odpojí Nissan Leaf první generace, který byl na cestě z Krkonoš zpět do Prahy a tady dočerpával, a pak jsme se připojili konektorem CHADEMO. Platit se zde nemusí, dokonce ani čip ČEZ není zapotřebí. Bohužel dobíjení 40kWhodinové baterie už chce docela velkou porci času. Nám displej dobíječky ukázal, že pro doplnění baterie na 100 procent tu budeme déle než hodinu. Nakonec jsme usoudili, že něco přes 90 procent nám bude stačit a odjeli jsme po tři čtvrtě hodině s 93 procenty. V tu chvíli ukazoval palubní počítač dojezd 226 kilometrů.

Spotřebu v reálném provozu jsme chtěli otestovat na trase vedoucí kolem Mladé Boleslavi. Tvořena byla 20 kilometry městských komunikací, 50 procenty silnic prvních, druhých i třetích tříd a zbývajících třicet vedlo opět po dálnici D10.

A výsledek - spotřeba rovných 15 kWH. Nejprve po výjezdu do lehkých kopečků za Mladou Boleslaví směrem na Bezděz, spotřeba vystoupala až k hranici 20 kWh, postupně ale klesala až na 15. Ve městě se dále snížila na 14,2, aby pak na dálnici opět stoupla na zmíněných konečných 15. Vždy jsme dodržovali stanovené rychlostní limity.

Z toho lze vyvodit, že při podobném tempu jízdy, jaký používáme při jízdách s klasickými auty se spalovacím motorem, lze s novým Leafem bez větších problémů dosahovat dojezd kolem 250-270 kilometrů. To platí samozřejmě pro jarní a letní období, v zimě a v jiných chladných dnech to bude logicky horší.

Mezi hlavní klady Leafu pokládáme prostornost, svěží design a dobré jízdní vlastnosti. Zejména se nám líbí tichý podvozek na horších površích. A ty zmíněné chyby? Podle nás trošku chaotické uspořádání  tlačítek na palubní desce, nízko umístěný displej navigace a třeba i chybějící háčky nebo kotevní body v zavazadlovém prostoru. A dojezd by také mohl být lepší...

Radek Pecák